Otevři své hrdlo, otevři své srdce, neboj se ničeho a zpívej!
Takové bylo motto letošního ročníku romského festivalu, který se konal od 30. července do 1. srpna na hradě Svojanově u Poličky. Pořádá ho Ida Kelarová a její přátelé z romského občanského sdružení MIRET (vzniklo v roce 1998), které se zaměřuje na pomoc romské minoritě v integraci do společenského života v České republice a naopak umožňuje majoritě porozumět a přiblížit se Romům.
Že právě hudba a tanec mohou být mezi nimi spojnicí, může dosvědčit každý, kdo se tohoto festivalu zúčastnil. Letos proběhl již potřetí a jeho obliba vzrůstá mezi Romy i Čechy. Důkazem toho je vysoká návštěvnost a poměr Romů a Neromů, který byl asi tak půl napůl.
Po tři dny si vybírali z bohaté nabídky. Od 10 do 14 hodin se konaly v penzionu Vysočina přednášky, od 14 do 18 hodin byly v penzionu Otakar workshopy romských písní s členy smíšeného pěveckého sboru Apsora (tvoří ho absolventi workshopů Mezinárodní školy pro lidský hlas, veřejně začali vystupovat loni v dubnu s benefičními koncerty s Idou Kelarovou a skupinou Romano Rat). Hlavní program začínal vždy ve 20 hodin na nádvoří hradu Svojanov a končil hluboko po půlnoci. Osvětlení hlediště hořícími fakulemi, ohništěm a množstvím svíček dokreslilo romantickou atmosféru festivalu a zcela jistě vyvolávalo v návštěvnících pocit hřejivého tepla a vroucích citů k sobě navzájem. K zajímavostem v občerstvení patřila tradiční romská jídla, např. gója, pišot nebo halušky se zelím. Svůj stánek tady měl také pražský Obchůdek Romen, kde se prodávaly CD, audiokazety s romskými kapelami, knihy s romskou tematikou, velké šátky a šály s romskými motivy, nejrůznější ozdůbky a drobnosti.
Za povšimnutí stojí informace, odkud vzala Ida finance na tak obrovský festival. Nuže, poslechněte si: z ministerstva kultury 50 000 Kč a od Krajského úřadu z Jihlavy 15 000 Kč! Ostatní výdaje platili pořadatalé z vlastních zdrojů. Připočteme-li náklady na současně probíhající letní tábor převážně pro děti z dětských domovů, je s podivem, jak to vše finančně zvládli. Ida podala hodně projektů, ale u státních institucí prošly pouze tyto dva – festival a dětský tábor. Je to až k nevíře, uvážíme-li, kolik peněz se vynakládá v rámci multikulturalismu na všelijaké akce, například na billboardy, které se většinou míjejí účinkem. A na akci, kde je uplatňován multikulturní přístup přímo v praxi, od člověka k člověku, se peníze nenašly!
Den začal přednáškou Denisy Haverľové, redaktorky Romano nevo ľil z Prešova, na téma “Současná situace Romů na Slovensku”. Následující přednáška Idy Kelarové o aktivitách romského občanského sdružení Miret byla doplněna promítnutím filmu německého dokumentaristy Stephana Setelee, který zachycuje aktivity Miretu v letech 2002 až 2003. Na odpolední zahradní slavnosti se představili hosté, kteří vystupovali ve večerním programu. Ten byl zaměřen na jazzovou hudbu v podání romských kapel. Večer zahájila vynikající kapela Kandrači. Po ní čekalo diváky ohromné překvapení! Poprvé na veřejnosti zazpívala devítiletá Monika Bagárová se svojí rodinou. U takového dítěte byste stěží očekávali jazzové cítění, její výkon však byl perfektní. Věřme, že o ní v budoucnu ještě uslyšíme. Po Bagárovcích vystoupili Roman Horváth Trio, Antonín Gondolán se svou sestrou Věrou, Rozen Trio z Mikulova, bratři Duždovi, Kale Fameľija, Ondrej Krajnák Trio, bratři Lazokovi.
Správnou atmosféru dodal celému večeru sbor Apsora. Jeho zpěváci drželi v rukou kelímek s hořící svíčkou, což dalo koncertu snový přídech. Hlediště ani nedutalo a podlehlo kouzlu chvíle. Při účinkování jednotlivých kapel se diváci dostali do ráže, v rytmu jazzu se tančilo všude. Rozšoupli se hlavně mladí ne-Romové, kterým se zjevně tato hudba líbila. “Rozparádila” se i Ida, když v půli večera vzala do ruky mikrofon a upozornila romské publikum, aby přestalo vyžadovat čardáše. “Neštvěte mě, Romové! Vy snad ani neumíte číst. V programu i na upoutávkách je všude uvedeno, že dnešní večer je věnován jazzové hudbě. Chcete-li si poslechnout čardáše, přijďte zítra. Nedělní večer je celý zaměřen na tradiční romskou hudbu.”
Ida i všichni účinkující se snažili dostát myšlence festivalu, totiž sbližovat majoritu s minoritou. Je škoda, že si to neuvědomovali všichni Romové. Na dámském WC se stala následující příhoda: zřejmě dost alkoholem omámené mladé Romky čekaly, až na ně přijde řada. Před nimi stály v řadě Češky i cizinky. To jste neslyšeli ten vulgární slovník! Přišli za nimi romští kluci a bez zábran a studu začali na děvčata pokřikovat sprostá slova. Dívky jim stejně odpovídaly: “Vytáhni si ty ruce z kapes, honíš si p…?” Další výroky by neunesl ani ten nejsprostší pornočasopis.
Bylo mi z toho smutno, zvlášť když jsem zahlédla vyděšené obličeje ostatních přítomných. Proč o tom píši? Je nutné, aby si Romové uvědomili, jak si sami kazí obraz, který si o nich většinová společnost vytváří.
Návrh © 2004-2007 Filip Hajný, běží na Textpattern a Joyent.