Ideje

Ida Kelarová studovala na Brněnské konzervatoři klavír a violoncello. Potom pracovala v Divadle na provázku – hlavně proto, že jí to umožňovalo žít tuláckým způsobem života. Její hlasový fond a muzikantská duše jí byly dány od Boha. Sedí za klavírem a zpívá. Lidé chtějí také takto zpívat a za pár roků začíná učit po celém světě. Za zásadní zlom ve své kariéře nepovažuje tato žena touhu stát se významnou hudební hvězdou či setkání s hudebním producentem, ale smrt svého otce. Svého otce považuje za největšího životního učitele a zdroj inspirace.

Ida je fenomén, u kterého se nedá a nesmí rozdělovat profesní od lidského. Její práci provází základní přesvědčení, že každý může zpívat. Je jen potřebné se otevřít a hledat hlouběji. Zpívající interpret cítí, že se nemusí schovávat a je akceptován v tom co cítí. A stejně tak je akceptována síla písně. Chybějící mateřské objetí je vyměněno za objetí zpívaného tónu či akordu. Každý účastník podstupuje obdobný transformační proces. Otevřená rána vytéká do písně, do formy písně, což můžeme zajisté považovat za tvořivý akt. Zpěvák písní rozdává sám sebe. Písně jako například “JOJ MAMO…” jsou samy o sobě, i bez porozumění textu, srozumitelné. Mluví jazykem, kterému všichni spontánně rozumíme.

Idina práce směřuje k ryzosti, autenticitě a čistotě projevené emoce. Interpret se stává křehčím, postupně zahazuje výzbroj, přestává se bránit vůči emocím. To, co se v něm děje, nejcitlivěji zaznamenává jeho hlas. V každém z nás je neuvěřitelná síla a zpěv srdcem tuto sílu uvolňuje.

Jak pracovat s ohněm citů ve svém srdci, aby člověk nespálil sebe a ty druhé, ale zároveň nevyhasl…

Ida nejvíce poukazuje na to, jak je člověk v současnosti odpojený od svých citů a v emocích nachází výraz lidské síly. Proto Ida nepovažuje emoce za projev slabosti, ale slovo “emoce” je pro ni synonymem pro význam slova “síla”.

Její způsob práce s lidským hlasem není podpořený žádnými tezemi z knih a nenavazuje na práci žádného mistra. Jediným zdrojem toho, co dělá, je reflexe na její vlastní život. Ve své unikátní práci je Ida profesorkou svého umění.